Permská pánev v USA: rekordní těžba navzdory poklesu počtu vrtných souprav
Permská pánev v Texasu a Novém Mexiku překonala 6,5 milionu barelů denně, přestože počet aktivních vrtných souprav klesl pod 300. Co to znamená pro Orlen Unipetrol a evropský trh?
Americká Permská pánev v Texasu a Novém Mexiku překonala v dubnu 2026 historický rekord 6,5 milionu barelů denně, a to navzdory tomu, že počet aktivních vrtných souprav podle týdenního přehledu Baker Hughes klesl pod 295 jednotek, tedy nejméně od pandemického roku 2020. Tento paradox produktivity je výsledkem masivního zavádění umělé inteligence, simul-frac technologií a delších horizontálních vrtů, které u společností jako ExxonMobil, Chevron, Pioneer Natural Resources a Diamondback Energy dosahují běžně 4 500 metrů.
Podle analýzy Rystad Energy se průměrná produktivita na vrtnou soupravu od roku 2020 zvýšila o 78 procent. Společnost ExxonMobil po dokončení akvizice Pioneer Natural Resources za 64,5 miliardy dolarů avizovala, že do roku 2027 zvýší svou těžbu v Permské pánvi na 2,3 mbd, což je více než celková produkce Norska. Chevron po koupi Hess hlásí podobné synergické efekty.
Pro evropský trh a konkrétně pro skupinu Orlen Unipetrol, která hledá diverzifikaci dodávek po odstřižení od ropovodu Družba, představuje americká produkce zajímavou alternativu. WTI Midland se stala referenčním cenovým indexem i pro evropské rafinerie a její přimíchávání do koše Brent zvyšuje váhu USA na globálním trhu. Litvínovská rafinerie loni zpracovala přes 7,2 milionu tun ropy, přičemž podíl WTI dodávané přes terminál v Rotterdamu a Terstu vzrostl na zhruba 12 procent.
Růst permské produkce má i geopolitické důsledky. USA letos překonají hranici 13,8 mbd domácí těžby, čímž definitivně potvrdí pozici největšího producenta ropy na světě. Export ze zálivu Mexika přes terminály v Corpus Christi a Houstonu dosáhl 4,2 mbd, přičemž Evropa absorbuje přibližně 40 procent tohoto objemu. Pro Českou republiku to znamená, že rotterdamské a terstské hub-y mají dostatečnou likviditu i v případě dalších výpadků z Blízkého východu.
Analytici Wood Mackenzie však varují, že produktivita má své limity. Nejlepší těžební lokality, takzvané Tier 1 acreage, se postupně vyčerpávají a marginální náklady na nový barel rostou. Průměrný breakeven v Permské pánvi se odhaduje na 64 USD za barel WTI, přičemž některé okrajové lokality v Delaware Basin potřebují až 75 USD. Pokud OPEC+ nadále omezuje produkci a ceny zůstanou nad 85 USD, americké firmy mají prostor pro další růst, ale akcionáři tlačí spíše na dividendy a zpětné odkupy akcií než na nové investice.
Český zákazník Orlen Unipetrolu pocítí dopady spíše nepřímo. Vyšší podíl americké lehké ropy v koši rafinerie zlepšuje výtěžnost benzinu a snižuje obsah síry v nafty, což pomáhá plnit normu Euro 6d. Investice do hydrokrakovací jednotky v Litvínově za 8 miliard korun, která má být dokončena v roce 2027, je přímou reakcí na změnu surovinového mixu směrem k lehčím americkým a africkým surovinám.
