Energetická tranzice EU: milníky PNIEC a Fit for 55 pro rok 2030

Evropská unie vstoupila do kritické fáze plnění klimatického balíčku Fit for 55, který předpokládá snížení emisí skleníkových plynů o 55 procent do roku 2030 oproti roku 1990. Členské státy včetně České republiky předložily Evropské komisi aktualizované národní energeticko-klimatické plány NEKP (italsky PNIEC), které slouží jako hlavní implementační dokument. Komise hodnotí ambici jednotlivých zemí a vyžaduje konkrétní opatření v oblasti obnovitelných zdrojů, energetické účinnosti a dekarbonizace dopravy.

Česká republika podle posouzení Komise zaostává v několika klíčových oblastech. Cíl 30procentního podílu obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie do roku 2030 je dle Ministerstva průmyslu a obchodu obtížně dosažitelný - současný stav činí 18,3 procenta. Hlavní rozvojový potenciál leží ve fotovoltaice, kde má být do roku 2030 instalováno až 12 gigawattů výkonu, oproti současným 3,7 gigawattům.

Druhým pilířem je jaderná energetika. Nová bloky v Dukovanech, jejichž dodávku zajistí jihokorejská KHNP s nabídkou 200 miliard korun za první blok, jsou klíčové pro dekarbonizaci výroby elektřiny. Plán počítá také s malými modulárními reaktory SMR v Temelíně a v lokalitě Tušimice. ČEZ podepsal memoranda s GE Hitachi, Rolls-Royce SMR a NuScale.

Třetím pilířem je doprava, kde má sektor splnit cíl 14procentního podílu obnovitelných zdrojů. Česko spoléhá na biopaliva druhé generace, syntetická paliva e-fuel a elektromobilitu. Orlen Unipetrol v Litvínově investuje 6 miliard korun do biorafinérského zařízení s kapacitou 300 tisíc tun HVO ročně, které bude vyrábět hydrogenovaný rostlinný olej pro nákladní dopravu. ČEPRO a EuroOil rozšiřují síť nabíječek pro elektromobily na všech dálničních benzínových stanicích do roku 2027.

Klíčovým regulatorním nástrojem je nový emisní obchodovací systém ETS2, který od roku 2027 zahrne emise z budov a silniční dopravy. Pro českého spotřebitele to znamená nárůst cen benzinu, nafty a zemního plynu o 5 až 8 korun za jednotku. Sociální klimatický fond, do kterého ČR přispěje a získá z něj přibližně 41 miliard korun, má kompenzovat zranitelným domácnostem dopady tranzice. Energetický regulační úřad připravuje cílenou podporu pro nízkopříjmové skupiny.

Mechanismus CBAM (uhlíková daň na dovoz) postupně zvyšuje povinnosti dovozců oceli, hliníku, cementu, hnojiv, vodíku a elektřiny. Pro českou ocelárnu Liberty Ostrava a TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY jde o významnou ochranu domácí produkce před levnou čínskou a indickou konkurencí. Současně CBAM motivuje k investicím do zelené oceli vyráběné vodíkovou redukcí.

Analytici PwC odhadují, že česká ekonomika bude do roku 2030 potřebovat na klimatickou tranzici investice ve výši přibližně 1,8 bilionu korun, z čehož 60 procent půjde do energetiky, 25 procent do dopravy a 15 procent do budov. Modernizační fond, Národní plán obnovy a Sociální klimatický fond pokryjí zhruba třetinu této částky, zbytek musí zajistit soukromé investice. Pro Českou republiku jde o největší ekonomickou transformaci od privatizace 90. let.